Oči podzimu
Dosáhnout zvuku v odcizeném domě
zůstane jen prázdná ozvěna
kterou si schováš v dlani
jak darovaný kamínek pro štěstí
V té chvíli jsme odraní z peří -
dotýkáš se naruby
mementa křehkého času
vyvrhnutého z břišní dutiny dne
Do útrob prší březové listí
Máme oči plné podzimu
a přibitý déšť na ústech