vzpomenu si
zapomněl jsem jak napsat báseň
tužku nemůžu ani vidět
do smrti nestihnu říct co chci říct
vše co bylo
bylo
v literárním okénku si přečtu sonet
a vůbec nic mi to nedává
ve městě je autorské čtení
ale já nic neslyším
vzpomenu si
co by mi na to řekl Timko
to tak někdy je, Tomáši
ale já ti dnes nerozumím Marku
rým je rým
volný verš je vše ostatní
jídelní lístky
volební programy
články na hejtfrý s osvícenou nenávistí
diskuze pod příspěvky s duševními zmrdy
protože verš je veš
zbavil jsem se jich nevědomky
před bojem si nespletu potopu se znamením
je to smrt
před bojem bok po boku třímaje budoucnost jako klín
budu chtít ještě něco říct
nenajdu před ní báseň
ani skrz slinu přes skráň propíjející se do duše
ani ve vlasu na rtech žádoucí štětky
nenávidím tě, nenávidím tě prázdnoto
přesto v tobě stále hledám
hladím tě
hledám