O Karlovi
O KARLOVI
Nemám zdání,
drazí páni,
co se včera dělo.
Žádné lhaní!
Okno ranní,
byl jsem jako dělo.
Tuším stání.
Bylo k mání
snad jakési tělo.
Ze tmy vhání...,
možná klání?
Pode mnou se chvělo.
Volá paní,
správce daní,
prý to v noci vřelo!
Žádné ptaní!
Pot do dlaní,
orosené čelo...