Emoční déšť
Cítím ten temný smutný zmar,
poprchává, zvláštně mží.
Je už předem prohraný tenhle svár
se životem, jenž je lží?
Kdekdo by se asi smál,
že na světě je stále ještě,
ten, kdo špatným příkladem jde dál,
ten, kdo dovolí tyhle prudký emoční deště.
Neví však, že jsou to deště, co můžou smýt náš strach,
deště, co dovolí srdci, aby s rozumem boj svůj svedlo,
proměnilo všechny sváry v jemný prach
a střípky zmaru ze země pomalu zas zvedlo.