podzim s whiskey
Bílé stěny a police na zdech
na nich whiskey, skleněná kráska
a s ní alkoholový dech
a sračky
a zasraná láska
Všechno vyplouvá na povrch
všechno v játrech, v hlavě
i tam někde za levou plící
kde je teď podivné ticho
a nějaký kus masa tlející
snad to bývalo něco víc, kdysi
Otravné zvuky když přichází moderní dopisy
od holek s pronikavými a stejně otravnými vzdechy
když leží pod tebou
klečí pod tebou
a nakonec brečí při tvém odchodu
Milují tu iluzi osoby
která není ani skutečná
kterou si samy vytvoří
a ty je v tom přesvědčení ponecháš
Která se rozpustí s prvními doteky v jejich klíně
co se líně a pečlivě probíjí skrz odmítání a váhání
nesmělých slečen už napůl svlečených
A to vše píše tvá ruka rozechvělá
celý tvůj život jakoby za sklem
jako ta whiskey
jediná tichá kráska
na polici
osamělá