V objetí stromů
Stromy
je to místo
kde jsme
tady
a teď
Společně
do země vrůstáme
hlouběji... hlouběji
kde země je vlhčí
My
vzdycháme
a Ony
jen moudře mlčí
Naše listy se chvějí
jak načepýřené peří
provlhlého ptáčete
To potom ne smutkem
ale ohromením
tiše pláčete