Naděje ...

Schoulená v koutě,
na patách se houpe,
slzy jí po tvářích stékají.
Necítí víru,
v samotě se koupe,
beznaděj se na ní ukájí.
Pod smutkem z peří vran,
dojde svou cestou tam,
kde plačky jí sborem zalkají.