Strom
Sám se svým stínem v místnosti,
v pokoji kde leží tělo,
to tělo chce ležet v blízkosti,
tam, kde dřív druhé bdělo.
Nevím, co se děje,
bojím se, že o tebe příjdu,
tvá tvář už se ani neusměje,
z temnoty více nevýjdu.
Čekám na ten den,
kdy zase rozjasní se nebe,
až znovu výjdu ven,
ty víš, že miluji jen tebe.
Co když ten den nepřijde?
Co když objeví se blesk a hrom?
Já budu stát uprostřed cesty,
věšíc lano na opuštěný strom.