hlemýždí cit.
V sevřené temnotě
tiše plní vlhké škvíry.
Snad před rokem,
snad včera.
Zmítá se v slizkém žalu.
Obklopen pachem hnijících včerejšků,
kdy podlehl lačným svodům
a odvážil se měkké tělo
pro touhu,
pro cit,
zcela obnažit.
V sevřené temnotě
tiše plní vlhké škvíry.
Snad před rokem,
snad včera.
Tam v zkřehlém labyrintu
zmírám steskem
po Tvém denním světle,
jež toužím již víckrát nespatřit.