Odpoledne
koukám do protějších oken
pohled se tříští na drobná mrknutí
kutálející se po zdi až na chodník
slunce se přetahuje se svitem obrazovky
o moji pozornost
zatím remíza
věžní hodiny ujišťují
že dávno není ráno
někde jsem ztratila
vstupní kartu
od dveří do nikam
pořád unikám