Malá mořská víla
Takové to bylo krásné milování.
Všechno hezké odvál čas,
pohádka špatný konec má,
víla už přišla o svůj hlas,
moře burácí, moře krutě zpívá.
Taková to byla láska
krásná, vášnivá i snivá.
Zapomněl, když přišla ta druhá
ne víla, jen dívka hezká, živá .
Úsměv a tvá tichá ústa už princi nestačí,
moře krutě zpívá a burácí,
zabij je, zachraň se , je to krutý muž!
Víla už v ruce drží nůž...
Květy všude kam se podíváš
to je zbytek krásy malé víly.
Moře smutnou píseň zpívá
dlouze bez ustání:
takové to bylo krásné milování.