Lákáš moji duši z těla...
Lákáš moji duši z těla,
návnadou jsi jen Ty sám,
a já, celá rozechvělá,
ač se bráním – podléhám.
Padám s Tebou kamsi do snu,
tam, kde nás netíží pozemské okovy,
kde duše bez obav odhalí si
vše, co se ukrývá za slovy.
…
Ve hmotném světě jsme dál „jenom“ přátelé,
bedlivě střežíme určité meze.
Skutečné pocity hluboko ukryty,
však popřít, zničit je – to prostě nelze.