Úsvit
Slunce. Úsvit se koupal v rudé. Úsvit ještě zrudne.
Muž na koni se rozhlédl. Vojáci byli připraveni a první paprsky se smekly po hlavních karabin, srsti koní, po bílých stanech v údolí. Napětí zahustilo vzduch do tvrdosti olova, svíralo mu útroby a bránilo se nadechnout. Polkl.
Kruci, nechtěl tady být! Bylo to špatně! Všechno, co teď dělal, bylo špatně! Co tu vlastně dělá?! Musí. Je to povinnost! Je voják, za neuposlechnutí...
Ticho explodovalo hlaholem trubek, rozkazy, výstřely, rachotem děl. Vojáci pobízeli koně. Mnozí byli opilí, stěží se udrželi v sedlech.
Krucinál! Stiskl zuby. Dohodli se, že útočit nebudou! Že se budou jen bránit. Nebylo se čemu bránit! Tábor se násilně probouzel do krvavého úsvitu.
Jeho kůň byl neklidný, cítil krev a střelný prach. Letmo se ohlédl. Sledoval ho! Plukovník Chivington. Pohledem, který věstil smrt. Oprátku. Zapráskaný rudoši, má kvůli nim strčit hlavu do smyčky?!
Stiskl zuby a v ruce sevřel rukověť šavle. Pomalu tasil. Skřípavý zvuk, jak se ostří sunulo pochvou mu rval ušní bubínky. Pevně zavřel oči a věděl, že právě vykročil do pekla, ale nemohl jinak, do háje, nemohl! Zhluboka se nadechl, hledaje ztracený hlas. Rozkaz zněl jasně.
„PAL!“
29. 11. 1864, masakr u Sand Creek, Colorado, USA