Working Working Working, Computer Computer Computer, Talk Talk Talk
Žena. Věk – padesát. Postava – průměrná. Vlasy – kratší. Sedí na skalce, dole pod ní řeka, není ji špatně, není ji dobře. Dýchá čerstvý vzduch. Přemýšlí. Mluví si pro sebe. Ani nemiluje ani nenávidí. Chce milovat a nenávidět. Každý chce milovat a nenávidět. A ona taky. V dálce krouží racek a vychází slunce. Je tu úplně sama. Nikdo sem nechodí ani nechodil. Řve. CHCI MILOVAT A CHCI NENÁVIDĚT! CHCI MILOVAT A CHCI NENÁVIDĚT. CHCI LÍTAT. CHCI LÍTAT JAKO TY RACKU! Řve stejně jako obvykle. Žádná změna. Jenom ten racek. Něco slyší. Byla si jistá, že i kdyby neměla uši, slyšela by. Bylo to vevnitř. V hlavě, v srdci, v krku, v nohách, v rukou, v plicích.
,,Tak lítej, chceš lítat, tak leť.´´ Jak mám lítat? Nemám křídla, nemám peří nemám - ,,Mluvíš, ten kdo mluví nelítá.´´ Ale já, nikdy jsem neléta- ,,Nemluv a leť.´´ Doopravdy - ,,Slova tě zdržují. Zaměstnávají tvou mysl od létání, němý letí.´´ Mluvení jsem já. Mluvení je život. ,, A proto nelétáš.´´
Otočila se a odešla.
A racek. Racek je cesta.