Dým z cigarety
© Megynka
Po tvém boku usedl mladík,
s pohledem zamlženým krajinou,
svého hříchu.
"Přestal jsem kouřit."
řekl s pohledem k nebi
a vyprosil si od tebe
tvou poslední
půlku cigarety.
Po dnech zmítaných vichřicí,
přišlo jaro,
konejšící slunné odpoledne.
Z kapek na trávě,
na listí,
smálo se slunce.
Podíval ses na své prázdné ruce,
které věděly,
co je čeká,
v tom úděsném klidu,
bohnického ústavu.
A než ses stačil vzpamatovat,
znovu se tě,
jistě velmi zkušeně,
zmocnila pečovatelka,
s oparem hříšných myšlenek.
Přitom ještě ráno pršelo!!!