Hovor s vírou
Ztracen jsem v tichu a samotě,
nikoho nemaje,
nevím zda najdu tě?
ON je k nám nakloněn,
nejsem s ním osaměn
Sevřené rty, když chce se řvát,
nikdy mě neslyšíš,
co teď si přát?
ON je nám otevřen,
i když jsi rozhořčen
Nemaje střechu nad hlavou,
když splín se snáší,
budeš mou útěchou?
ON nám chce pomoci,
ode dne do noci
Skládám své díky,
s hořkostí na patře,
jak mladé dívky,
hledím až za moře.