Zlatavý plevel
Před očima padá sníh
jenž na dlaních nestudí
a jizvy nezanechává
Do listů jetele
vykvetlého v záři slunce
neustále bubnuje
Ve větru se mihotá
a nechá se unášet do světa
na okrasu jarních palouků
A pak se tiše snese
a na zemi vykvete nový život
zlatavého plevele