Sebekritika
Jdeme dál s hlavou skloněnou,
nasyceni lží a levnými rohlíky.
Nevíme kudy, nevíme kam.
Vede nás dav.
Nápisy na zdech čteme šeptem.
Nechceme se rozhlédnout.
Bojíme se odpovědnosti
Zříkáme se vlastních práv.
Mediální ejakulát, každodenní realita,
baveni dle stupidních scénářů.
O pravdě se nepřemýšlí,
nepodstatné, co káže dobrý mrav.
Žijeme v dostatku, však napůl mrtvi,
hlavně z řady nevybočit.
Pěstí v kapse hrozíme,
odvážní jen doma u večerních zpráv.
A přitom tušíme i víme, že jdeme úplně špatně.