O sedmi statečných pistolnících

Před dávnými časy na dalekém divokém západě žilo sedm statečných pistolníků. Chodili do baru U Mrtvé šelmy, a popíjejíc pověstnou Kolalokovu limonádu, chlubili se svými hrdinskými činy. Ten nejstatečnější se jmenoval Jake Clock.

Jednoho rána po probdělé noci, když už všichni ostatní hosté odešli, seděli pistolníci v baru sami. Ticho bylo přerušováno jen chrápáním Bernarda Tarchievra, jemuž říkali Tar, a občasnými povzdechy znaveného barmana.

Z druhého patra se náhle ozval záhadný zvuk, jakési zaharašení. Jake Clock, vyskočiv ze židle, pravil: "Cítím, že ve městě je padouch. Dopadnu ho, jako že jsem ten nejstatečnější z vás všech!" Hodil na bar pár mincí a s výrazem odvahy ve tváři vyběhl z baru a utíkal, co mu nohy stačily. Tak zůstalo v baru šest statečných pistolníků.

Cosi zavrzalo. Bill Ping, nejbohatší z nich, vstal a zaplatil útratu za všechny zbylé. Nechtěl budit Tara, který stále ještě spal. Když si sedl, vrzání se ozvalo opět, tentokrát hlasitěji. Bylo patrné, že to vrzají dřevěné schody pod něčími kroky. Bill Ping vstal a prohlásil: "Někdo mě okradl!" Tvář barmana zkameněla hrůzou. "Vy jste to nebyl," dodal Bill Ping, všimnuv si barmanova výrazu. "Byl to neznámý pachatel. Musím ho jít přemoci a..." Bill nedořekl, protože vrzání schodů sílilo, a vyběhl ze dveří. Tak zůstalo v baru pět statečných pistolníků.

"Slyšíš to vrzání?" zeptal se George Zip Nicolase Vima.

"Ano," řekl Nicolas. "Měli bychom to jít prozkoumat. Jsme přece stateční pistolníci."

"Samozřejmě," řekl George. "Jsme ti nejstatečnější! Jsme dokonce tak stateční, že chodíme a bojujeme proti bezpráví beze zbraně - holýma rukama. Ale copak je pro nás nějaké vrzání dostatečná výzva? Nevím jak vy, ale já vyrážím na hrdinskou výpravu." Ohlédl se ke stropu, odkud se ozývalo sílící vrzání, a dodal: "Hned." George Zip vyběhl za slávou. Tak zůstali v baru čtyři stateční pistolníci.

Nicolas Vim vstal ze židle, dal si ruce na boky a řekl: "Má neomylná intuice, sídlící v močovém měchýři, mi říká, že jakýsi lump se chystá utéct odsud záchodovým okénkem. Však já ho dostanu a nebudu s ním mít slitování." Jakmile domluvil, o patro výš na ochozu cvakla klika a bylo slyšet pomalu se otevírající dveře. Nicolas Vim se rozeběhl směrem k záchodu v přízemí. Tak zůstali v baru tři stateční pistolníci.

Peter Latex vstal ze židle, zamračil se a pravil: "Ve Washingtonu D. C. vraždí prezidenta!" Krátce se zamyslel a dodal: "Nebo brzy začnou. Jdu se o to postarat." Pohlédl na ochoz, kde ze dveří vyšla postava celá zahalená bílým prostěradlem. Jakmile ji Peter Latex spatřil, vydal se sprintem ke dveřím. Tak zůstali v baru dva stateční pistolníci.

John Emacs se ohlédl nad sebe, a spatřiv zahalenou postavu kráčející po ochozu, vystřelil ze své židle jako blesk. Na cestě ke dveřím udělal pár kotoulů pro efekt, nezvládl však orientaci a rozplácl se o zeď vedle dveří. "Marťané útočí! Jdu zachránit svěěěět!" S těmito slovy rozrazil dveře. Tak zůstal v baru poslední statečný pistolník.

Zahalená postava pomalu kráčela po schodech, až došla k baru. Prostěradlo se zatřáslo a vysunula se z něj hlava mladé dívky.

"Tati, co je s mejma věcma?" řekla dívka.

"Máma ti je pere," řekl barman.

"A to si jako může ke mně v noci vtrhnout a všecko mně sebrat?" řekla dívka.

"Jo," řekl barman. "Jo, dokud ti bude prát věci."

Dívka se zatvářila kysele a otočila se. Spatřila spícího Tara. Přisednuvši k němu, jemně ho vzbudila: "Haló! Už je ráno."

Tar se pomalu vzpamatoval a koukal na dívku oděnou v prostěradle. "Ahoj," řekl.

"Ahoj," řekla dívka. "Hele, umíš prát?"

"Jasně! To si piš, že se umím prát," řekl Tar. "Já jsem statečný pistolník. Ostatní jsou sice statečnější, ale co na tom sejde..."

"Jupí," řekla dívka. "Vždycky jsem chtěla chodit se statečným pistolníkem. Nechceš to jít probrat nahoru?"

"Klidně," řekl Tar.

Spolu pak odešli do dívčina pokoje a nějakou dobu tam zůstali.

www.psanci.cz