Mlčení stínu
Ty topíš se v těch nepodepsaných slovech
co do krajiny zlobu zpoutává
zkusí zrychlit běh
tak na co spěch
z nadějí co v krajině zůstává
nemůže se z louže napít
nelze obejít
ty slova co nemají jména
jen ta stěna
v nás zůstává
kdo zamává?
potom ti uvěří
jen naděje vejde do dveří
neváhá
nečeká
naděje člověka
jen dráha
se tak měří
každý stín se měří
nepřiznanou vinu
Mlčení STÍNU.