Hrad čestných
Krásnou nocí ohně planou,
tam kde hrdí muži stáli.
Tam za pevnou velkou branou,
tam kde vlajky hrdě vlály...
V dobách kdy zemí chodil stín,
a vítr ostrý krutě vál,
mezi horami jakoklín,
tam hrad Čestných pevně stál.
Hradby obry stavěné,
věže vysoké hledí v dál.
Muži jak strážci z kamene,
chvost na helmicích jim tiše vlál.
Brnění pravdou kalené,
meče chrabrostí broušené.
stojí tam už tisíce let,
od doby co vznikl svět.
Bardi písní nádhernou,
tvrdí jejich odhodlání,
pomocí svou vzájemnou,
svět náš před zlem sami chrání.
Světlo vždy hradem zářilo,
Ze srdcí všem hnalo stín.
V hradu však světla ubylo,
a do srdcí se vkrádal splín.
Tisíce bitev denně svádí,
pomalu ubývá jim sil.
Proti zlu co nás vábí,
snad boj jim meče neztupil.
Doufejme že zde navždy budou stát,
a když jeden padne, druhý dál bude bojovat...