Umí se smát
Já pásl stádo ovcí
s hafanem svým sám.
Když tu krásná dívka
zavítala k nám.
Pravila, že bloudí,
marně hledá cíl,
já ji pozval k ohni
by nabrala sil.
Přijala to ráda,
dál že nechce jít.
Já nabídl ji jídlo
ba i něco pít.
A že taky krásně
uměla se smát,
i mé stádo ovcí
přestalo se pást.
Pozdě v noci ztichl,
její zlatý smích,
to když já se pásl
na rtech růžových.
Tehdy měsíc zářil,
moc dobře to vím
a já v noci chladné
zahříval jí klín.
Od té doby stádo
již nepasu sám,
se svou ženou krásnou
spoustu dětí mám.
Že jsou všichni po ni,
Bože to jsem rád,
mají krásné tváře
a umí se smát.