ztracená existence
Dny, měsíce, roky plynou
jen náhrobky po vás zbydou.
Nikdo už si nevzpomene!
Každý na vás zapomene.
Dámy i pánové,
jak duchové
mezi námi chodíte.
O životě nic nevíte.
Neznáte smutek,
ani radost vám nic neříká.
Nevnímáte,
když někdo kolem naříká.
Raději na srdci šrám,
než někdy patřit k vám.
Žít jako vy,
Nežiji- přežívám.
Neumíte žít
-takhle se to nedělá.
Zavrhli jste ďábla i anděla.
A kdo jste?
Vy jste duše bez těla.