Kolikrát?
Kolik bezelstných nocí promarníme,
než života se nabažíme?
Kolik dnů marně propláčem,
než dojde nám, že nestanem se boháčem?
Kolik snů si vymodlíme,
než smysl života pochopíme?
Kolikrát ještě budem usínat,
na promarněné naděje vzpomínat?
Kolik lidí shledáme,
než pravé přátelé potkáme?
Kolikrát budem s nadějí doufat,
než přestanem si zoufat?
Kolik lásek prožijeme,
než tu pravou obejmeme?
Kolikrát se budem smát,
se smutným úsměvem umírat?
Kolik otázek ještě položím,
než je odpověďmi doložím?
Kolikrát člověk musí dát a brát,
než na světě začne být rád?