Zamčený pokoj
Ještě chvíli tečem dotyky;
tiše nahé,
vzdáleně znaveni.
Na římsách padá slast,
milujem,
ale slovy -
řeči, řeči...
Na úrovni zlomu
falšuješ cit za úsměv,
smích - bodá až...
Závidíme zdem
dokonalou pevnost,
věrně
v neporozumění rozdíráme dlaně.