Když jsme trempovali
U krbu sedím, trempské písně poslouchám,
na mladá léta trempování, mlčky vzpomínám.
Fotky z naší osady si prohlížím,
tam zrodila se láska, já sním.
Když v maskáčích a v kanadách,
po lásce svoji, jsem ruku vztáh.
To do pozdní noci kytara má hrála,
to po prvé, láska se ozvala.
Patnáct mi bylo, ji o rok míň,
táborák plápolal, ke hvězdám stoupal dým.
To pivo tenkrát, já nepil moc,
s ni byla krásná každá noc.
Dnes ani netušim kam mi zmizela,
bez smíchu jejího, je prázdná osada.
Chybí mi jeji smích, zase sám,
jen vzpomínky na ni v srdci mám.