a dalo by se říci po roce ..... je ještě krásnější. I ta fotka má dnes jiné kouzlo, když je všude přemrzlý sníh.

ten obraz tam, ten pohled zpátky,
zda hlavu otočit jsem směl,
tam skončil kdos, co krok měl vratký
zůstal stát a zkameněl

udělat čáru za starým světem
ne každému je dopřáváno,
však otočit směr a třeba s létem
se vydat hledat nové ráno...

Přestože nesouhlasím s námětem...neboť, kdo nená minulost...je prázdný....dávám, za sto. Ne, že znám autorku osobně....ale za to popsání hraní si s úvahou o směru vpřed. Je to kouzelně poetické.....jemné opředené pavučinkou odhodlání....vyjít z místa.

V minulých šlépějích ať je bláto nebo květy,
jenom ty dnešní a zítřejší
otevírají nové světy.....