Pěkné.

Život jak bílý koník pádí,
čas nevrátí, co jednou vzal,
úsměv víc s Tvojí tváří ladí,
tak pošli smutek o dům dál!

Netrap se, že cos pominulo,
jen na to vděčně vzpomínej,
dál těš se s tím, co srdci milo,
vždyť život už je takovej...;o)

Občas je lepší nechat smutky spát
jít světem a jen se usmívat.

pravda.

život je boj...ale krásnej...;)

Roman: ...a někdy není na výběr.....:-)

ale někdy to "prebolení " trvá nesnesitelně dlouho:-)))

Jo, život můžeš prožít
nebo si ho užít :-)

Nádherné verše...a je to tak...jenže, někdy hodně těžké :-)

Ne pro nikoho se nezastaví a "čo bolí, to prebolí..":-)