Ellen: Je to tak, ale stejně neutečou. Dík za zastavení.

... utíkají sami před sebou.

Yana: Já děkuji za skvělý rozbor. Máš pravdu, že s tím štěstím je to otázka. Možná jsou se svým životem spokojení, možná se naopak považují za smolaře, kterým nic nevychází.

No, jsou tací mezi námi, zda jsou šťastní, toť otázka, někdy si totiž říkám že jsou, na druhých jim nezáleží, záleží jim jen na sobě a to se počítá, možná se jednoho dne zamyslí zda neublížili, ale to už je jedno...možná si jednoho dne řeknou že ublížili sami sobě. Vlastně dovedu se do nich vžít, taky jsem chtěla být jen přízemní oslňovačkou, ale jsem šťastná že se mi to vymklo z ruky, jsem daleko šťastnější, ale musela jsem si na to přijít sama. Děkuji za zamyšlení při tvé hezké básničce

Mari: Věřím, mezi tvými vrstevníky je to asi i pochopitelné. Horší je, když to s nimi roste...

takových znám…