Miňko: Dík.

Když se rohlík v bříšku vzpříčí? Pobavila.

Gora: Díkec.

Můra73: Díky moc.

Váha je můj odvěký nepřítel:-)... dobré, Psavče.

Pán je, jak je vidno, znalec!
Sním zrnka rýže sotva půl
a váha na mě bere hůl,
s gustem vzhůru zdvihá palec.

Nezvaný: Díky za veršíky.

To mi připomnělo jednu moji starší věc. Jmenuje se Zrcadlo a váha.

Zrcadlo a váha

otázky mi dává,

stále stejné pokládá

nesmysly mi vykládá.



Váha a zrcadlo

jak by to dopadlo,

nemít já vás

žilo by se snáz.



Štěstí vaše, že jste věci

a ne živé bytosti,

neřešte mé stravování

a podobné hlouposti.



Váho a zrcadlo

teď mě to napadlo

já vás můžu přece

utopit dole v řece.

Lenča: Velký dík.

Moc hezké :-) Jak říká moje mamka: "Ta váha si mě neváží!" :-D