Děkuji Ti mariaanno za moc pěkné komentáře...;) Lenča...*

z žil do žil přelévaná vzájemnost, geniální, vidím, jak se dívám pod prsty s pletací jehlicí a jak se posouvá nit ode mne k babičce a nazpátek. Okamžiky sounáležitosti a souznění.

přijde mi to jako velmi krásná pohádka :-)

V zámku a podzámčí
dávno se netančí,
jen duchů rej
ožívá děj,
který dnes žije
co fantazie...

tohle je krásné skoroprolnutí... když už člověk neví, jestli existuje jako samostatná bytost... nebo jako část druhého... a druhý jako část prvého... :)

..z žil do žil se klene, ta klenba lásky, ošumělá pohádkovým děštěm ze starých říkanek...

na mně to zapůsobilo, takže nevím, proč to tady ludmil tak opěvuje.)

děkuji Ludmile...
nejkrásnější je však...ty "obrazy" na vlastní kůži prožívat...*

Buch buch buch. Láska je jako šíp, jenž vypíchl Janu Žižkovi z Trocnova oko, když poklidně ležel na hradním dvoře. V básni jsou zajímavé, netradiční obrazy pro vysvětlení lásky. :)

Děkuji Eriene;)
navazuje na téma naší včerejší debaty....
srdce rozhodne...*

Málokdy pohádkáři říkají pravdu......Ale ta nesmí stát pěknému příběhu v cestě.....Stejně jaky my bychom neměli stát v cestě sami sobě.

E