Trochu to bolí, ale otevřenost se mi líbí...

mě se to líbí a vypsat se ze svých pocitů, znamená vždy pozitivum ;)

Ginnare: To já bohužel/bohudík umím... Zkoumám pocity druhých někdy až tak intenzivně, že se dostávám do těhlech stavů, protože svoje nemám vyřešený a ještě na to nabaluju věci jiných... Nenadarmo se říká, že když vyčerpáme svoji energii, tak nepomůžeme už nikomu. :)

jak barvitě dokážeme popisovat své vlastní pocity... až mě to nutí k zamyšlení, kdy nastane ten zlom a my budeme stejně intenzivně zkoumat pocity druhých...

S respektem k vší té bolesti bych chtěla podotknout, že rým hnout a plout té básni ubírá na síle, rovněž konec a zvonec. Naopak tenhle obrat : před každým koncem prostě nezazvoní zvonec: by se dal tesat do kamene.

Tohle je hodně velká beznaděj. Přeju, ať už tolik nebolí.

Bolavé a krásné.

Smuténka.

Modrá je dobrá.Hlavu vzhůru.

Smutné, ale zároveň pěkné!

Hodně smutku, bolesti. Ale i tady se dá najít optimismus. Pohnula ses přece vpřed touto básní...
Pěkné.