Čtu básně,a asi bych je měl hodnotit jako ostatní,já ale vnímám jen pocity a snažím se tu o podporu,tam,kde mohu zmírnit marnost nebo splín.Jsou rostliny a stromy,které začnou být produktivní,krásné,košaté až následkem traumat ,poranění nebo spálení.Tak přeji tobě rozkvět,krásu,vůli a radost jenž vyvstanou z popela hořkosti.Buď krásná bytost,květina neseď v prachu.

Líbí se mi, že se to netýká bolesti samotné, ale toho pozůstatku, který je s námi někdy jen nakrátko anebo taky celý život. A ty verše znějí opravdově, asi jsou zažité.

Už to psala Orionka, takže bych jen opakoval. Jsem alergickej na básně žadonící o soucit. Vadí mi slova vystavující a zveličující vlastní utrpení kvůli tomu, aby zaujala. Tahle se ti fakt moc povedla. Je to útržek z opravdový mapy života. Jakkoli blbě se člověku říká, že se mu to líbí.

Moc hezky vyjádřené , skvělá ...

Hezká, opravdu.

Psát o bolesti je lehký i těžký. Lehký, když to prožíváš, protože to z tebe jde vlastně samo a vždycky je to autentický, což je v básni cítit. Těžký v tom, aby to neznělo jako klišé, protože takových básní se už napsalo. Tady se výsledek moc povedl.

moonell: ach, to není třeba. děkuji každopádně.

Tohle je opravdu citit .. lepe bych slova nevolila .. hodne sil, posilam *

Procítěné a skvělé. Dík !

Moc hezká...

Krásná, dostala mě

dvakredencedekadence: Skláním klobouk před genialitou tvého nicku.

souhlas.. skvělá..

docela geniální záležitost

Jo jo, takhle se má psát o bolesti...