važně nadherná. da se číst pořád dokola a stále na ní zmateně, překvapeně (a kdovíjak jinak ještě) hledět.

nádherný blues.....tahle se ti povedla,má krásnou atmosféru

Momentálně si připadám jak velryba na suchu...;-D...
a proto bude pokračování...možná...;)

je to divný... tolikrát už jsem si ji přečetla a pořád nevím, co říct... velrybo! :-)

Přesně tak...v nejlepším případě se hroty korouhví stáčejí k sobě...to je pak jeden druhému velmi blízký...ale někdy se objeví případ, kdy se chovají jako stejné póly magnetů...

...být zlatohřívým koněm, vrátil bych se... to by ale pak byla jiná báseň... :o)

být jako půlnoční slib...volná...

máš pravdu... trošku jiná káva než obvykle... ale pořád stejně silná a dobrá :)

ano....kterým směrem je stáčena? To ví snad pouze naše srdce a to umí být velmi tajnůstkářské a zrádné.

E

Tak tahle se ti povedla!