Já jsem prostě starej neromatickej kořen... (všichni to říkaj a asi to tak bude) ale mě to přijde jako chleba se slabou vrstvou másla. Prostě bych ještě přidal máslo a nějakou pomazánku nebo shinken, aby to chutnalo pořádně...

Co bych ti především doporučil je, aby ses vyprdla na rým nebo ho nějak ustálila. Tak například se ti tam najednou objeví pátý verš (což ruší už jenom stylisticky) nebo náhle měníš veršové schéma.

Pak ještě jednu věc - Zkracuj, zkracuj, zkracuj, zkracuj... i když to poslední zkracuj asi ne, to už by bylo krátký asi jako moje básně... No každopádně, dlouhý básně... dlouhý básně... to je něco, na co zapomeň co nejrychlejš, protože se špatně čtou. Někdo si čte tvoji báseň, říká si už bude konec a ono ejhle! Další stránka, další, další... To toho člověka většinou nas...štve a číst to nebude.

Jo a máš tam kvantum překlepů.

A nakonec douška: Máš na to, nevzdávej to a nenech se od poezie odpudit starym kořenem jako jsem já.

Líbí. Ráda čtu o lásce i jiné verše než o utrpení :)

puero: to bych chtěla :D :)

A jednou budete mít taková docela malilinkatá Úžasňátka.

taron: děkuju moc :))

Jééééé...to je nádherné vyznání...fakt..od první třídy a taková láska...jééééé, to ti přeji...máš štěstí...fakt se mi to líbilo...je vidět, že se máte rádi a takhle nějak vzniká láska..opravdová láska :)))