prima tak mne napadá písnička: "Dávej, ber, dávej co máš, co můžeš...

Ano, než neosobní "esémes", raději osobní skutek! je pěkné, jak ti báseň "šlape"!

Též neumím na povel psát,
ale když přijde čas,
já udělám si chvilku rád,
zas slyším znít můz hlas
a pod rukou mi vyrůstá
přáníčko od srdce,
jež , doufám, potěšiti zná
to jiné, milé mně.

Presne tak, Severko!

Taky raději píšu sem než do mobilu...

Mluvit a stisknout pevně dlaní...;)

souhlas gabkine... vidim to stejne jako ty...

Prostě jen tak mluvit ;)

I já mám občas takovou chuť
a pak přijde psané přání,
tomu přece nejde vale dát,
to by bylo srdce odmítání...