"Jsi hlavní postavou
v absurdním dramatu
s názvem

Jedno velké Já"

- - - > Toto je hlavnou myšlienkou mojich osobných "rozmlouvání" s nebom farby nočnej hodiny (niekedy vydržím až do tej piatej ráno)... Táto báseň mi príde strašne kritická, jedna z takých tých volajúcich do sveta... Takých, aké ja nadránom kričím z okna nemým oroseným chodníkom...

moc zajímavé, jen si nejsem jistá zd tomu rozumím, ale asi ne...každopádně ti přeji krásné Vánoce a Ježíška, který ví o tvých nejtajnějších přáních...

Tak já si ho strčím.....na víš, kam....na Liter=)

supertip si můžeš strčit... víš kam :P... ale jinak dík

Mily Prostejanku. Tohle je pro mě to asi to nejhezží dílko, jaké máš. Dávám milion procent a supertip:-P

Souhlasím s Kláárchen. Četl jsem to několikrát, a pokaždé v tom vídím něco nového. Bojím se napsat komentář, protože zítra v básni uvidím další smysl. :-)) Je to moc dobrý...

>.... ultrasonický bzukot transformátoru .... dává tušit skrytou energii ....
a synapse v mozku neslyšně klapou ... jako elektrická relé ...
co nás střídavě odpojují od snů .... a spojují s realitou ....

jo ta je dobra... da se cist porad dokola a porad je co cerpat :)

Toto je fantasticke:
" Nebe barvy
páté hodiny
ráno
posílá vzkazy
noci

Usmívej se

vždyť i duše
objímající podrážky
malicherně vrní"

Dal se to ponekud bagatelizuje, coz je skoda.
No, kazdopadne za 100

tohle tve dilko je jinaci, mam pocit ;) a libi se... libi... ;)

Zvláštní rozmluva, takovou tě ještě neznám....;)...

hmmm:)...já to právo rozhodně nemám...ale co třeba tvoje vnitřní já...tam někde uvnitř těch všech nesmyslů, co zpívají o ideálním světě, co by bez tygrů a zrní neměl smysl?:)